Šéfredaktorka prohradní revue. Jak se obdiv Havla změnil v boj proti němu

09.01.2012 16:01

JINÝMA OČIMA Šéfredaktorka prohradní kulturně-hospodářské revue Fragmenty Ivana Haslingerová v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz komentuje mediální hysterii okolo úmrtí exprezidenta Václava Havla a hodnotí jeho působení v českém veřejném životě. Podle ní je naprosto nechutné, jak někteří domnělí Havlovi přátelé využili jeho smrti ke sprostým útokům na současného prezidenta Václava Klause.

Haslingerová také dále komentuje současnou krizi Evropské unie, která si na současné problémy zadělala sama tím, že se vydala cestou sociálně-tržního modelu, který je blízký komunismu.

Havlovu smrt jsem rozhodně neslavila

Pokud jde o dění, které následovalo po smrti exprezidenta Havla, je šéfredaktorka Fragmentů přesvědčena o tom, že ač patří k elementární slušnosti a morálce uklonit se památce jakéhokoliv zemřelého člověka, neznamená to, že se jeho sporné a problematické kroky nesmí nijak kriticky hodnotit.

„Když někdo zemře, musí každý normální člověk věnovat tichou vzpomínku a pomodlit se za jeho duši. A je vedlejší, jestli zemřelého měl či neměl rád. Namísto toho se téměř všichni jeho tzv. 'přátelé' okamžitě jali kydat nenávist, špínu, jedovaté sliny a duševní odpad na pana prezidenta Klause. Místo vzpomínky a zapálení svíčky pouhá vylitá žluč. Nám do redakce psali nechutné maily, jestli slavíme jeho pád pořádnou whiskou. Smrt nikoho, natož pana Havla, jsem bouřlivě neoslavovala,“ odmítla rázně mnohá nařčení Haslingerová.

Naposledy se s Havlem setkala letos 28. října na Pražském hradě a jako člověka jí ho prý bylo velmi líto. „Kdysi jsme v Akademii věd podepsali s manželem petici za jeho propuštění z vězení, čímž jsme dávali v sázku místo v ČSAV. Byla jsem takřka na všech akcích na jeho zvolení a pro pád komunismu. Byli jsme tehdy na něj upřímně hrdí, jaký měl v USA úspěch. Poprvé jsem se nehanbila, že jsem Čech z komunistického Československa. Pravicově cítící občané v něj vkládali naděje, že se bude bít za pravici a ne za levicové intelektuály. O to větší zklamání bylo, když vyhlásil tlustou čáru za minulostí a co následovalo, to jistě víte! Komunisté se díky Havlově tlusté čáře za minulostí rozmístili do všech vysokých míst. Ale na hodnocení jeho práce jako prezidenta bude času dost po modlitbě za jeho duši,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz prezidentu Klausovi blízká Haslingerová.

Havel se podle jejích slov za komunismu choval jako hrdina a zkusil si svoje. „Naivně jsem si myslela, že po porážce komunismu bude bojovat za nastolení kapitalismu a svobodné společnosti. Bohužel se ukázalo, že jeho snem bylo nastolení 'socialismu s lidskou tváří' jako by tento nějakou měl. S tím, že chtěl pan Havel zavést u nás socialismus s lidskou tváří, s tím jsem souhlasit nemohla, a to, že s panem Luxem, Pilipem a dalšími zosnovali podpásový Sarajevský atentát, který až dosud zničil pravicové vládnutí, s tím jsem nemohla a nikdy nebudu souhlasit,“ hodnotí exprezidentovo veřejné působení šéfredaktorka revue Fragmenty.

Odmítám multikulturní světovládu

„Jeho způsob politikaření a vytváření neustálých podpásových oponentních seskupení, jen namátkou Děkujeme, odejděte, Lípa, Dřevíčská výzva, Unie svobody, neustálé pokusy marginalizovat či vytěsnit pravicovou politiku representovanou Václavem Klausem a standardní legální politiku měnit na pololegální vládu osvícených elit mne postupně přivedla k tomu, že původní obdiv se změnil v boj proti těmto jeho činnostem. Nešlo o osobní averzi, ale o to, že jsem zastáncem tržního moderního kapitalismu a mám vesměs názory, které zastává současný pan prezident Václav Klaus a které jsou v naprostém protikladu s názory Havla. Rozhodně si nikdy nebudu přát globální multikulturní světovládu jako on, navíc se socialistickými prvky, o čemž snil právě on. V tom jsme se lišili názorově a ani smrt na tom nic nezmění. Jeho politické názory by přivedly naši zemi do třetího světa. Konec konců to vidíme na EU, právě tam spějí její politici, kteří zavádějí do praxe to, o čem on snil,“ uvádí dále Ivana Haslingerová.

Sarajevem a těmito názory si podle ní, bohužel, zničil svoji velikost sám. „I když se to nebude mnohým Havlovým následovníkům líbit, tak nemíním ze svého boje proti jeho různým třetím cestám k socialismu slevit ani nyní, i když mu přeji krásné setkání s Bohem. Proti jeho názorům, pro které se u nás vžil název pravdoláskové, budu i nadále bojovat a modlit se, abych se nedožila jejich uplatnění v praxi i v naší republice. Stejně jako mezi Havlem a Klausem šlo o střet ideologií, nikoliv o osobní antipatie, tak ani u mne nešlo o osobní spor, ale o jasný střet názoru skutečného pravičáka s levicovým intelektuálem,“ vysvětlila pro redakci ParlamentníchListů.cz šéfka prohradního časopisu.

Haslingerová dále kritizuje mnohé rozpory v tom, jaké hodnoty údajně Havel vyznával a přitom podle ní jednal přesně obráceně. Například podporou bombardování Jugoslávie Severoatlantickou aliancí, což nebylo nic jiného než napadení suverénního státu, při kterém umírali nevinní civilisté včetně žen a dětí. Jako trestuhodné vidí šéfredaktorka Havlovy amnestie, při kterých se dostalo na svobodu mnoho zločinců a vrahů.

Co je na bombardování nevinných lidí humánního?

„Jako politik byl bohužel, diplomaticky řečeno, velmi popletený. Na jedné straně bojoval proti komunistům, na druhé jim proklestil cestu k moci. Na jedné straně zlikvidoval Slovákům zbrojní průmysl a na druhé okamžitě podpořil bombardování civilistů v Jugoslávii, Iráku a v Libyji. Přece bombardování nemůže být nikdy humánní! Jeho tzv. 'humanita' pomohla například pedofilovi z vězení, který po propuštění okamžitě zavraždil mimino. Jakoby Havel nedomýšlel, co nehumánního svými 'humánními' kroky způsobí. Podobně pokud jde o jeho morální postoje, které tak vehementně jeho příznivci vystavují na odiv, tak přinejmenším od doby jeho zvolení prezidentem nikdy nejednal v politice přímo. Vždy se skrýval za 'temnými silami', 'blbou náladou', kterou svými paličskými řečmi úspěšně vyvolával. To nehovořím o jeho vztahu k ženám a rodině. Stačí otevřít knihu paní Ireny Obermannové. Bylo mi paní Dagmar dvojnásob líto,“ komentuje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Havlovy kroky.

Jaká by podle šéfredaktorky revue Fragmenty mohla být role Václava Klause poté, co mu počátkem března 2013 vyprší prezidentský mandát? Pokud by to bylo možné, Haslingerová by ho nejraději viděla znovu na Hradě, což však není ani vzhledem k chystané přímé volbě pravděpodobné. Zásadní by ale podle ní bylo, aby Václav Klaus alespoň osobně podpořil nějakou autenticky pravicovou stranu.

„Kdyby bylo na mně, tak bych si přála, aby profesor Klaus kandidoval ještě znova na prezidenta. Otázkou zůstává, jaké podmínky nastaví schvalovaná přímá volba. Průzkumy mu ale dávají obrovskou přednost před všemi ostatními. Pokud jde o nějakou novou stranu, tak si upřímně myslím, že bez jeho jasné podpory nemá tato šanci. Rozhlíží se po nějaké, ale zatím je to smutné. Jeho nejbližší spolupracovník a já bych spíše použila slovo přítel, Petr Hájek říká: Politika u nás skončila, vystřídala ji antipolitika nehájící zájmy občanů, ale společenských elit. Přesto oba a jistě i další, jako Ladislav Jakl či Michal Semín hledají intenzivně odpověď na otázku, před jakými výzvami stojí u nás pravice a jak má jednat, aby byla politicky relevantní,“ uvádí Haslingerová.

„Proto byly organizovány Hovory na pravici, jejichž aktéři dospěli ke smutnému závěru, že relevantní pravice u nás neexistuje a že ti, kteří jí podle svých prohlášení představují, již nemohou simulovat pravicová očekávání. V současné době ji representují lidé bez pathosu a tvůrčích záměrů, frazéři, kteří pravicovou problematiku vtěsnávají do několika hesel, necítí potřebu dále pátrat a zkoumat, co dál. Takoví politici nemohou přežít dlouhou dobu,“ doplňuje.

Ve spojení se současnou krizí, kterou prochází Evropská unie jako celek, se podle Haslingerové můžeme v příštím roce dočkat velkých problémů. „Je evidentní, že vznik eura dobrá myšlenka nebyla již od samého začátku a že ztroskotat musela. Britský ministr financí Nigel Lawson správně řekl, že  'rozhodnutí o Evropské měnové unii bylo jednou z nejvíce nezodpovědných politických iniciativ poválečného období'.  Krize eurozóny pokračuje, a nejsmutnější je to, že si rozhodující evropští hráči stále ještě myslí, že vznik eura byla dobrá myšlenka, kterou pouze někdo pokazil. Je evidentní, že vznik eura dobrá myšlenka nebyla a že ztroskotat musela,“ je přesvědčena.

Politika EU se blíží komunismu

„Svou nezodpovědnou politikou způsobila EU hlubokou finanční a ekonomickou krizi, která v návaznosti vyvolala dnešní dluhovou krizi eurozóny a která směřuje ke krizi další. Západní civilizace udělala osudovou chybu: sama sebe přetvořila v sociálně-ekonomický model, který neklade na první místo ekonomickou výkonnost a je podobný komunismu. Jedná se o důsledek fundamentálního systémového defektu, který vyžaduje řešení systémového typu. Monetární expanze sama na řešení problému nestačí, nemůže smazat dluhy bez vyvolání inflace. Už teď je cena chybného systémového uspořádání Evropy obrovská. Varovné je to, že tato cena bude – nedojde-li k transformaci, blízké svým rozsahem a hloubkou naší transformaci po pádu komunismu – nikoli lineárně, ale exponenciálně narůstat,“ doplňuje dále k problémům v EU Ivana Haslingerová.

V souvislosti s vládními škrty a výraznými úspornými opatřeními, která se dotknou převážné části našeho národa, se dá čekat výrazný pokles životní úrovně. Šéfredaktorka Fragmentů by si sice přála, aby to Nečasova vláda ustála, ale nebude to podle ní mít velmi složité.

"Pan Nečas přebral zemi tak zdevastovanou Bursíkovými Zelenými a Topolánkovými klientelisty (ekodaně na uhlí, předražená ekoelektřina, drahý ekobenzín..), že si neumím představit, jak z toho ven. Těch 500 miliard musíme těm 10 000 majitelům solárních elektráren splatit, EU na nás tlačí s ještě větším poměrem míchání drahého ekobenzínu do normálního a další a další stejně nesmyslné směrnice Bruselu nás dále vyčerpávají. To vše musí současná vláda řešit. Zřejmě sice tato vláda přežije současné volební období, ale obávám se, že pak nastoupí tvrdá levice. Leda by profesor Klaus provedl zázrak, a s novou stranou vyrazil do boje a nastolil tu po 16 letech opět pravicovou vládu. ODS jako celek to ale nebude, protože Havlismus v ODS zvítězil, jde o stranu kryptosocialistickou,“ uzavírá pro ParlamentníListy.cz Haslingerová.

Kulturně-hospodářská revue Fragmenty, kterou vydává Kulturní komise ČR, vychází již šestnáct let. Svým obsahem je blízká prezidentu republiky Václavu Klausovi a jeho myšlenkovému okruhu. Fragmenty, které se zaměřují především na politická a ekonomická témata, odmítají politickou korektnost, která je podle nich zhoubou svobodného šíření informací.

 

ParlamentníListy.cz