Smutný trapas redaktora T. L.

08.06.2011 17:41

 

Není tomu tak dávno, co se mi v elektronické poště objevil článeček oskenovaný z nejčtenějšího(rozuměj jediného) týdeníku ve městě a nic zlého netušíc, jal jsem se jeho čtení. Ten nesourodý sled zmatených vět byl ale silnou kávou i pro mě, řeknu vám. 

 

Podle redaktora onoho týdeníku je „podivné, že vědecká knihovna propůjčila na 30. května sál sdružení, které kampaň (prý proti islámu – pozn. autora) vyvolává.“ Pan redaktor T. L. si prý dále „vždy myslel, že vědecká knihovna by měla být stánkem vzdělání, vědy a snad i prostorem pro objektivní diskusi.“ No to se podívejme, tak pánové v redakci se asi natolik nudí, že věští budoucnost a vykládají si karty. Jinak totiž nelze vysvětlit, že pan T. L. již předem věděl, jak ona diskuse (o islamizaci a mešitě v HK – pozn.) dopadne a jak bude probíhat. Možné také je, že pan redaktor má jasnovidecké schopnosti a „věděl“, že panelisté nebudou „nestrannými odborníky.“ Ve zlatých časech svaté inkvisice jasnovidci končili na hranicích, v demokratickém zřízení mají, Bohu dík, stejný prostor pro svobodu slova, jako kdokoliv jiný. 

 

Než se vrátím k další zmatené či nepromyšlené či manipulační pasáži z článku pana T. L., nemohu krátce neokomentovat slovní spojení „nestranní odborníci“. Moc vás všechny prosím, znáte-li někdo skutečně a do puntíku „nestranného odborníka“ a to na jakoukoliv problematiku, můžete mi ho prosím představit? Samozřejmě, nemůžete. Nikdo nikdy není zcela nestranným odborníkem, všude a vždy i třeba neúmyslně se projeví subjektivní názor jednotlivce. A nemylme se, to je zcela správně!

 

K onomu článku se vyjadřuji i z důvodu, že jsem v něm byl (i když beze jména) zmíněn. Moderátor únorové besedy o islamizaci (kterým jsem byl já) prý nebyl nestranný. Milý pane redaktore, můžete mi laskavě předložit nějaký, byť jeden jediný, důkaz, že jsem do diskuse jednostranně zasahoval? Jsem přesvědčen o tom, že nemůžete, nic takového se nestalo. Naléhavě vás žádám, až budete někdy příště v rámci své novinářské profese psát jakýkoliv další článek, můžete se pokusit v něm tentokráte nelhat? Vždyť to není tak složité, pravdomluvnosti nás učily už naše maminky, poté ve školkách a možná i školách.

 

„Trapné je, že hrstka místních obyvatel uměle vytváří kampaň proti islámu. S tím se asi nedá nic dělat.“ Tolik další perlička v článku redaktora T. L. Že se s tím nedá nic dělat? A co by s tím pro živého Boha chtěl pan redaktor dělat? Snad zakázat svobodným lidem projevovat své názory? Nebo je za to dokonce žalářovat? Nebo trestat na hrdle? 

 

„Už zase ti huba předběhla mozek,“ říkávalo se často. To bylo první vysvětlení, které mi vyvstalo v mysli v okamžiku přečtení té věty. Tedy v tomhle případě by se spíš řeklo „prsty na klávesnici předběhly mozek“, nicméně striktní formulace není zas tak veledůležitá. 

 

Nu a potom je vysvětlení ještě druhé, a sice že autor článku je příznivcem totalitních režimů a popírá občanské svobody. Ať už je blíže skutečnosti první nebo druhá možnost, na obojí má pan redaktor právo. Je to právo svobodně vyjadřovat svůj názor a nebýt za to nijak trestán. Neboť svoboda je a musí být nedělitelná. Svoboda platí pro všechny bez rozdílu. Škoda, že si to nemyslí všichni.

 

Další výstředností v článku T. L. (a slibuji, že se už blížím k závěru) je něco, co by také šlo označit za totalitní manýr. „Pokud lidé, kteří organizují program knihovny, mají pocit, že o ‚problému‘ je třeba diskutovat, měli zajistit diskusi s nestrannými…“ Měli zajistit? Proč by měla Studijní a vědecká knihovna či kdokoliv jiný zajišťovat něco jen proto, že to tak chce nějaký pán? To už jsme zase u té svobody. Věřím, že ty věty, definující co je svoboda, nemusím opakovat… 

 

Chápu, že zvládnout včas každý týden odevzdat všechny články do uzávěrky a ještě je stihnout promyslet může být pro někoho nadlidský úkol, nýbrž pro člověka, jenž se zve novinářem, by to měla být hračka. Nechtějme ale nikomu něco takového nařizovat či něco jiného zakazovat. Milujme svobodu a nebuďme jako oni.

 

Pro NášHradec.cz