Takto tragicky dopadlo Chorvatsko po 2 měsících v EU. Velké varování pro Srbsko a další státy!

30.10.2013 10:28

V noci na prvního července pořádala chorvatská vláda velkolepé oslavy vstupu země do Evropské unie. Jistě, zdaleka ne všichni Chorvati přistoupení slavili. Referendum v lednu 2012 ale rozhodlo jednoznačně: 67,27 procenta hlasovalo PRO a 33,13 procenta PROTI. Nicméně značná část chorvatské veřejnosti vnímala přistoupení k Evropské unii jako jakési symbolické „odtržení se“ od Balkánu a vymezení se vůči Srbsku, což se týká především těch Chorvatů, v nichž stále žijí nenávistné antisrbské nálady a sympatie vůči ustašovskému hnutí. Bylo to takové pomyslné ukázání: my jsme v Evropě, vy si živořte na Balkánu. Jenže se jednoznačně potvrdilo, že šlo jen o projev nenávisti, který s realitou nemá společného vůbec nic.

Export letí strmě dolů

Už těsně po vstupu řada Chorvatů poukazovala na okamžité negativní změny se vstupem do EU spojené. Třeba většina rybářů najednou nemohla (alespoň oficiálně) chytat ryby, protože neměli nové sítě, které odpovídají eurounijním předpisů (mají prý větší oka). To byla ovšem malichernost ve srovnání s aktuálními čísly, která nedávno zveřejnila chorvatská média.

Po dvou měsících členství Chorvatska v Evropské unii podle vládních údajů spadl export ze země oproti stejnému období loňského roku o 11 %. A to jde teprve o začátek. Velmi zajímavé bude pozorovat stejné ukazatele po šesti měsících či po roce. To jsou problémy hospodářského charakteru, které Chorvatům udělají jistě hodně velké vrásky.

Kdo dřív ekonomicky „chcípne“?

Mělo by to sloužit jako jasný odstrašující příklad pro další státy, které o členství v Evropské unii usilují. A jestli je to pro nějaký stát největším varováním, pak je to Srbsko. Vůči němu totiž, jak bylo zmíněno, směřovala řada ať přímo vyřčených či neverbálních posměšků, že „my jsme v EU a vy si chcípejte“. Zdá se totiž, že opak by mohl být pravdou. Chorvatsko bude hospodářsky chcípat v EU a Srbsko bude vůči unijním předpisům a úskalím imunní.

Vzhledem k současné vládní sestavě v Republice Srbsko se sice nedá očekávat, že by případ propadu chorvatského exportu byl výstrahou pro srbské politiky, ale měli by si toho všimnout hlavně občané. A hlavně si to dobře zapamatovat. Vedle otázky Kosova a Metohije jde o druhou vážnou oblast.

Cesta do ekonomického pekla a eurohujerští politici

Většina současných srbských vládních představitelů se totiž v loňské předvolební kampani v názoru na Evropskou unii tvářili buď zdrženlivě, anebo lehce pozitivně ve smyslu. EU možná ano, ale nesmíme přijít o Kosovo. Jak usedli do vládních lavic a prezidentského paláce, obrátili. Srbský premiér Dačić v dubnu v Bruselu podepsal dohodu s kosovsko-albánskou pseudovládou Kosova o „normalizaci vztahů“ a teď přesvědčuje kosovské Srby, aby se účastnili Albánských voleb. Výsledek je takový, že sice Kosovo de iure uznat odmítají, ale de facto to učinili nejpozději právě podepsání té zmíněné dohody.

Srbský stát je sice v tristní ekonomické situaci, nezaměstnanost je zde obrovská. Snad si ale místní lidé před příštími volbami uvědomí, že Evropská unie je z této situace nedostane. Naopak. Eurohujerskou vládu donutí, aby se definitivně vzdala svých území (Kosova a Metohije) a bude stát svazovat stovkami směrnic, nařízení a nadiktovanými přístupovými podmínkami. Evropská unie není pro Srbskou cestou ani do ekonomického očistce, ani do ekonomického nebe. Je cestou do ekonomického, společenského i politického pekla.

Autor je novinář, napsal knihu o haagském tribunálu pro bývalou Jugoslávii "Justiční tyranie uprostřed Evropy".